Co se týče mé osoby, budu stručný. Pracuji ve Scio poměrně dlouho a nemá smysl se o tom rozvláčně rozepisovat. Koho by to taky zajímalo. Pojďme k tomu zajímavějšímu. Svoboda, smysluplnost, zábava – To jsou hlavní důvody, co mne zde drží. Krom toho kuchyň, sprcha a postel nám „z venkova“ v Praze vždycky přijde vhod.
I když jsem ve Scio již čtrnáctý rok, pořád mi některé aspekty našeho firemního života připadají skvělé a zdaleka ne samozřejmé. Možná je to tím, že jsem předtím pracovala osm let ve velkém státním úřadě, kde velkým výdobytkem tehdy byla plovoucí pracovní doba, ale svých 8,5 hodiny si tam stejně musel každý odsedět bez ohledu na to, kolik měl zrovna práce. Volná pracovní doba a homeoffice podle vlastní úvahy a potřeb se vedle toho jeví skoro jako scifi.
Na práci ve Scio mám ráda, že „smysl v práci“ tu lze nalézt i mimo pracovní agendu. Od společných sportovních akcí přes večerní hraní deskovek až po výlet do zahraničí s kolegy. A v závěru roku 2020 jsem se přesvědčila, že to něco navíc je možné nalézt i ve společné podpoře dobré věci.
„Co to Scio, seš tam spokojenej? Práce? Lidi? Prachy?…“ přišla mi nedávno SMS od dobrého kamaráda, který si rád hraje na headhuntera amatéra. A víte, jak poznáte, že jste v práci skutečně spokojení, a že vám dává opravdu smysl? Třeba tak, že si ani nechcete poslechnout, jakou pracovní nabídku by pro vás kamarád měl a jen mu odepíšete: „Maximálně spokojen“.
