Deset let vztahu, to je opravdu první pořádně kulaté výročí. Cínové výročí se svojí ženou mám už za sebou, teď ale aktuálně prožívám cínové výročí jiného vztahu – deset let ve Scio. Doteď vlastně pořádně nerozumím tomu, jak jsem zrovna já mohl vydržet v jedné práci deset let. Jedno je ale jisté, není to mnou, je to Sciem. Nejsem totiž sám, kdo je ve firmě 10, 12, 15 let. Proč neodcházíme?
I když jsem ve Scio již čtrnáctý rok, pořád mi některé aspekty našeho firemního života připadají skvělé a zdaleka ne samozřejmé. Možná je to tím, že jsem předtím pracovala osm let ve velkém státním úřadě, kde velkým výdobytkem tehdy byla plovoucí pracovní doba, ale svých 8,5 hodiny si tam stejně musel každý odsedět bez ohledu na to, kolik měl zrovna práce. Volná pracovní doba a homeoffice podle vlastní úvahy a potřeb se vedle toho jeví skoro jako scifi.
Na práci ve Scio mám ráda, že „smysl v práci“ tu lze nalézt i mimo pracovní agendu. Od společných sportovních akcí přes večerní hraní deskovek až po výlet do zahraničí s kolegy. A v závěru roku 2020 jsem se přesvědčila, že to něco navíc je možné nalézt i ve společné podpoře dobré věci.
„Co to Scio, seš tam spokojenej? Práce? Lidi? Prachy?…“ přišla mi nedávno SMS od dobrého kamaráda, který si rád hraje na headhuntera amatéra. A víte, jak poznáte, že jste v práci skutečně spokojení, a že vám dává opravdu smysl? Třeba tak, že si ani nechcete poslechnout, jakou pracovní nabídku by pro vás kamarád měl a jen mu odepíšete: „Maximálně spokojen“.
Ve Scio je v současné době cca 7 programátorů. Není to přesné číslo, protože někteří se např. věnují i zpracování a analýzám dat atd. V tomto počtu si nemůžeme dovolit to, co mají velké firmy, tedy mít specialisty na určité fáze vývoje. Každý jsme si tak sám sobě analytikem, architektem, kodérem, testerem, grafikem atd. Má…
Vrátná, recepční, to zní nic moc, řeknete si: “Proč to dělá”? Odpověď je jasná! Dělám to moc ráda, protože mě to baví, těší mě zde být. Jako je ve škole důležitý školník, osoba na recepci je důležitá pro celý podnik. Jako správný školník zná ve škole vše, i taková recepční musí mít velký přehled. Jestli…
Znáte to. Je pondělí, 6:30 a vám zvoní budík. Odkliknete ho a rezignovaně spadnete zpět do polštáře. „Nechce se mi, ale musím. Šéf zase bude zuřit. No co, nějak to překousnu.“ Cestou do práce nahodíte nové instastory o tom, že je už zase to pondělí a pomalu zvažujete plány, co budete dělat o víkendu a…