Pachatel se vrací na místo činu

Píše se březen 1991, je mi krásných 18, vystupuji z autobusu v jihočeské vesničce Němčice a mířím do čerstvě otevřeného komunitního centra pro drogově závislé SANANIM. Se spolužákem vyrážíme za doktorkou Martinou Těmínovou. Na náš vůbec první novinový rozhovor. A také jsme prvními „novináři“, kteří do SANANIMu vyjeli na reportáž. Střih. Je březen 2023 a já po…

Klidně si položím v práci hlavu na stůl a usnu

Jana Stránská vyrůstala v hodně zvláštním prostředí – celý dům byl od sklepa až po střechu prostoupen krémy, krémíčky a všemožnou kosmetikou. Její maminka Eva Štěpánková totiž právě budovala základy firmy Ryor. „Coby dítě jsem firmu vnímala jako obrovské hřiště a měla strašnou radost, co je kolem lidí,“ říká Jana, která dnes vedení firmy po své mamince přebírá.

I vaše chalupa po babičce může být památkou

Kdysi pracoval jako úředník na pražském magistrátu. Práce ho bavila, pozice úředníka už méně. A navíc ho to táhlo z metropole zpět do rodného města na jihu Čech. Jenže se nedostal na vyhlédnuté místo v nově vznikající neziskové organizaci a tak si Aleš Kozák založil vlastní. Dnes obecně prospěšná společnost Institut pro památky a kulturu mapuje historicky zajímavé české nemovitosti, pomáhá s jejich ochranou, šíří osvětu a taky zaměstnává desítku handicapovaných.